Uvedené popisy jednotlivých případů jsou pouze zkrácenými verzemi odborných kasuistik. V této podobě jsou psány pro laickou veřejnost s cílem na daném příběhu poznat a lépe pochopit podstatu a především možnosti homeopatie.

Dvojčata - angíny

Dvojčata Matěj a Kryštof se narodila v lednu 2000. Pomoc vyhledali v srpnu roku 2005, protože od 1 a ½ roku věku trpí opakovaně angínami s vysokými teplotami, běžně se pohybujícími kolem čtyřicítky. Ročně jich oba prodělají kolem deseti, hůře jsou na tom přes léto. Vždycky šlo o angínu potvrzenou na základě výtěru z krku, takže osmkrát až desetkrát za rok po dobu zhruba tří let dostávali oba kluci antibiotika.

Šlo o první těhotenství matky, probíhalo bez komplikací a porod proběhl v 7. měsíci. Po porodu byly obě děti asi 4 - 5 dní na ARU.

Kluci jsou pohybově velmi nadaní a šikovní na všechny sporty (tatínek je bývalý vrcholový sportovec), ale nechtějí se učit. Když jim něco nejde hned od začátku, nechají toho. Málo si hrají s hračkami, jsou nejraději venku, hrají fotbal, tenis o stěnu, běhají apod. Jsou společenští, bezprostřední, živí, velice milí, veselí, pořád se usmívají. Jsou velmi pohotoví, na všechno mají hned odpověď. Nemají příliš velký respekt před dospělými, diskutují a klidně dospělému argumentují. Jsou pozitivní, kamarádští, půjčí hračky ostatním dětem, bonbóny spíš rozdají, než by je sbírali. Jsou odvážní, spontánně by nikomu neublížili, ale pokud jde někdo vysloveně proti nim, bez rozpaků zareagují fackou.

Během ¾ roku podávání homeopatik rodiči nebylo ani jedenkrát nutné nasadit antibiotika. Oba kluci prodělávali pouze reverzní symptomy, tj. objevovaly se původní příznaky (zarudlý krk, někdy s čepy), které trvaly velmi krátce, 1 - 3dny, byly mírnější a organismus se s nimi vždy vypořádal vlastními silami. Posléze došlo k přesunu symptomů na méně důležité místo organismu s celkovým zásadním zmírněním příznaků. Tzn. že místo bakteriálních angín a teplot kolem 40 stupňů proběhl 2x pouze zánět nosohltanu, s nižší teplotou, posléze zcela bez teploty, s výraznou produktivní rýmou a kašlem - jinak řečeno, došlo k uvolnění nahromaděného zánětu, který se touto cestou konečně začal uvolňovat a odcházet z těla ven.

K dnešnímu dni (říjen 2006) jsou prakticky půl roku bez potíží.

Tiky

V říjnu 2003 mě navštívila maminka s desetiletým synem, který je léčen na psychiatrii pro výrazné tiky. Ty se manifestují záškuby na úrovni ramen a především na úrovni hlavy, chlapec prudce trhá hlavou směrem dozadu, někdy i v minutových intervalech a úporně mrká. Všechno začalo v srpnu na dovolené na kolech. Z ničeho nic, prakticky přes noc, se objevily silné záchvaty popisovaných tiků. Následná vyšetření vyloučila organický problém, takže jsou od té doby ordinovány léky od psychiatra, které k dnešnímu dni (po třech měsících) nepřinesly výrazný efekt.

V případě, kdy se u pacienta manifestují obtíže téměř nebo výhradně na psychické úrovni – ať v podobě neuróz, posttraumatických poruch nebo dokonce psychóz se všemi jejich doprovodnými příznaky – je podle mých zkušeností potřeba alespoň v počátcích řešení (což ovšem může být i několik měsíců) sledovat vývoj případu velmi pečlivě, podrobně, to znamená takřka po dnech, což se i v tomto případě potvrdilo a především vyplatilo! Od prvních dnů podávání homeopatik rodiči se chlapec pomalu zlepšoval, zpočátku bylo zlepšení několikadenní, ale důležité bylo, že i v období s potížemi byly tyto vesměs mírnější. Pro každého klienta je psychicky velmi povzbuzující, pokud zejména zpočátku zaznamená alespoň krátké období zlepšení. A pokud se jedná o dětského pacienta, navíc s takto výraznými potížemi, je to téměř nezbytné pro povzbuzení naděje a vytrvalosti pro jeho rodiče. I z těchto důvodů sleduji takové a podobné případy v intervalech dnů, maximálně dvou týdnů, přičemž část takto častých konzultací je možné uskutečnit telefonicky.

Zhruba po roce neustále se zlepšujícího stavu začali rodiče u syna pozvolna vysazovat léky od psychiatra. Během následujícího půl roku a stále snížené dávky psychiatrických léků došlo jedenkrát k relapsu, který chlapec zvládl pomocí dalších dávek homeopatik. Po stabilizaci rodiče přistoupili k dalšímu snižování léků z psychiatrie. Po dalším roce je chlapec bez psychiatrické léčby a zcela bez potíží již 6 měsíců.

Inkontinence

Na začátku srpna roku 2000 mě navštívila mladá žena, tehdy 32letá. Na první pohled mě upoutaly výrazné, velké, tmavé oči, dlouhé tmavé vlasy a velmi příjemné, milé a kultivované vystupování a vyjadřování. Stejně jako jistá nadváha. Pokud to mohu jako žena posoudit, i přes kila, která za poslední roky přibrala, byla vzhledově velmi nápadná a hezká. Dříve byla hodně sportovně založená - než se objevily její problémy, hrávala tenis, squash, jezdila na vodu. V době prvního vyšetření už nějakou dobu pracovala jako tisková mluvčí jedné velké a známé společnosti. V roce 1996 se vdala, ale s manželem si řekli, že s dítětem ještě nějakou dobu počkají, tak rok dva. V srpnu 1998 jí při gynekologickém vyšetření zjistili abnormálně velký myom na děloze. Dva lékaři jí okamžitě oznámili, že jí operativně musí odstranit celou dělohu. S tím nesouhlasila, vyhledala jiného gynekologa a začala docházet na hormonální terapii. Manžel byl v té době v Americe, ale ona mu po telefonu nic neřekla, protože mu nechtěla přidělávat starosti. V září prodělala první zánět močových cest, po kterém jí zůstalo prakticky neustálé nucení na močení - což je hlavní problém, se kterým ke mně přišla. Následovalo několik takových zánětů a před vánocemi 1998 už vlastně vůbec neudržela moč. V únoru 1999 podstoupila operaci myomu. Nucení na močení přetrvávalo i po operaci (už bez inkontinence) a zhruba po roce se objevil opět zánět močového měchýře. Bakteriologický nález v moči má stále. Léky na utlumení činnosti močového měchýře nezabírají. Lékaři jí pragmaticky doporučili, ať se se svým problémem a inkontinenčními pomůckami naučí žít.

Během ¾ roku užívání homeopatik od srpna 2000 do dubna 2001 se její obtíže od prvních dnů neustále zlepšovaly, stále se prodlužovaly intervaly, kdy byla zcela bez potíží.Ty se zmírňovaly jak co do intenzity, tak co do délky trvání, objevily se například na několik hodin během dne a opět následovaly dny, kdy byla téměř nebo zcela bez potíží. Od ledna 2001 (po 4 měsících léčby) byla už prakticky bez obtíží trvale. V červenci 2001 mi zavolala, že je gravidní, a v únoru 2002 se jí narodila nádherná holčička.

Dominika

Rodiče s holčičkou vyhledali pomoc v necelém roce jejího života kvůli atopickému ekzému. Ten se v mírné formě začal objevovat ve 3 měsících, v půl roce byl už stav hodně vážný, a v necelém roce měla už ekzém kromě obličeje na celém těle. Celé tělo natírají mastí s obsahem kortikoidů a Fenistilem. Dominika byla od narození velmi spavá, spala celou noc a prospala i většinu dne. Do 4 měsíců byla vysloveně neaktivní. I během konzultace se vlastně jen dívá, na podnět nereaguje – nesnaží se sáhnout po hračce. Je "hodně hodná", neprotestuje, když se s ní manipuluje, když se obléká nebo když ji ukládají do kočárku. Pokud přece, tak pouze mírně a velmi rychle se uklidní. Maminka říká, že třeba po očkování "jako by jen zakňourá" a hned se uklidní. Rodičům se zdá, že málo cítí bolest. V prenatálním období jen velmi málo kopala, byla hodně klidná.

Zhruba po dobu jednoho měsíce podávali rodiče holčičce homeopatický preparát v LM potenci v kapkách zhruba obden. Během této doby došlo velmi rychle k viditelnému zlepšení a pouze jedenkrát k mírnému jednodennímu zhoršení ekzému. Po něm následovalo prakticky trvalé zlepšování stavu až do úplného vymizení obtíží. Už během tohoto měsíce došlo i ke zlepšení psychického stavu – holčička začala být výrazně živější. Prakticky po měsíci potíže zcela vymizely: holčička byla bez ekzému a k tomu začala i mnohem lépe prospívat psychicky. Po roce mě s ní rodiče navštívili pro jiné potíže, které byly vyřešeny dalším homeopatikem. Dnes, ve svých čtyřech letech, je Dominika s minimální homeopatickou podporou zdravě prospívajícím dítětem.

Bradavice – molusky

Září roku 2006 – téměř pětiletý chlapeček Jakub s opravdu velkým množství bradavic – molusek (molluscum contagiosum) na celé horní polovině těla. Poprvé se objevily na jaře roku 2006, nechali je odstranit, ale opět se za krátký čas objevily, v srpnu se pokusili o léčbu čínskou medicínou – bez úspěchu. Molusky se začaly stále více rozšiřovat, dnes jich má prý asi 150.

Ve třech až čtyřech měsících se u Jakuba objevil atopický ekzém (používali kortikoidy), v 10. měsíci věku prodělal spálovou angínu a infekční zánět dásní. V roce 2003 otci zjistili TBC a malý Jakub bral dlouhodobě antituberkulotika a antiastmatika (pro které nebyl žádný zjevný důvod). Na jaře roku 2005 prodělal angínu a od té doby má téměř setrvale rýmu a kašel, sotva se z jednoho infektu trochu zotaví, okamžitě se objeví další. V současnosti užívá kvůli kašli Aerius (antihistaminikum) a antiastmatikum k nadechování ve spreji.

Chlapec vypadá na svůj věk fyzicky mnohem vyspělejší, je velký, robustní a prý byl od malinka cvalík. Od novorozeneckého věku velmi dobře spal, budil se jen tak dvakrát za noc. Do MtŠ se mu vysloveně nechtělo, po dvou hodinách už volali mamince, že tam jen sedí a pláče, a to trvalo dva měsíce! Je hodně tvrdohlavý, nenechá se do ničeho nutit (řekne, že ho to nebaví, a jde pryč). Neplatí na něj křik, ale rozumná dohoda. Je opatrný – když něco nedokáže, tak do toho raději nejde, a pak mu delší dobu trvá, než se odhodlá to zkusit. Dělá věci na jistotu. Je prý vyspělejší než ostatní děti v jeho věku. (Celkově tak skutečně působí – nejen fyzicky, ale i způsobem mluvy a slovní zásobou.) Pokud mu druhé děti něco provedou, nejde do konfliktu, nevrátí jim to, rozbrečí se nebo uteče. Po celou dobu konzultace sedí mámě na klíně.

Po čtrnácti dnech, kdy rodiče podávali homeopatika, se několik prvních bradavic při večerním koupání slouplo. Další dny začaly další bradavice postupně zasychat, tvořily se stroupky a sloupávaly se. Po týdnu byla minimálně polovina bradavic sloupnutých a ostatní se začínaly hojit. Po dalším týdnu byl Jakub prakticky bez bradavic – po čtyřech týdnech homeopatické léčby tedy je bez potíží, s nimiž přišel! Kromě toho zaznamenal výrazný nárůst energie, nekašle, nemá rýmu, přestali mu dávat Aerius a ze dvou nádechů snížili antiastmatika na jeden.